Analýzy, komentáře
Stínový plán na obnovu přírody
Proč odborníci a odbornice vypracovali alternativní návrh a jaký je další výhled?Přijetí evropského Nařízení o obnově přírody představuje zásadní milník, který by mohl pomoci adaptaci evropské krajiny na klimatickou změnu a zároveň zvrátit pokles biodiverzity. Tedy alespoň v případě, že bude nařízení správně implementované.
Členské státy Evropské unie měly do 1. září 2026 předložit Evropské komisi své Národní plány na obnovu přírody. Česká republika však tento termín nesplnila. Přestože Ministerstvo životního prostředí připravovalo oficiální dokument přes dva roky ve spolupráci s více než stovkou lidí z univerzit, výzkumných ústavů i nevládních organizací, v závěrečné fázi celého procesu prošel jejich odborný návrh rozsáhlou redukcí. Pod tlakem Ministerstva zemědělství a zájmových skupin se do vládního dokumentu nedostaly konkrétní, měřitelné cíle, časové harmonogramy i finanční ukotvení. Výsledkem se tak stal pouze obecný seznam záměrů bez jasného postupu realizace.

Aby výsledky dvouleté práce početného kolektivu autorů a expertních pracovních skupin nepřišly vniveč, zformovala se neformální koalice nevládních organizací a odborníků (mj. Hnutí DUHA, Zelený kruh, Česká společnost ornitologická, WWF Česko, Arnika, Beleco, STUŽ a Pražská pastvina), která na základě práce v pracovních skupinách Ministerstva životního prostředí vypracovala a zveřejnila Stínový plán na obnovu přírody (SPOP). Jeho primárním cílem je přinést do debaty o obnově krajiny vědecká data, konkrétnost a systémový přístup.
Stínový plán nabízí ucelený katalog 40 konkrétních a měřitelných opatření rozdělených do tematických kapitol podle logiky Nařízení o obnově: stanoviště, město, voda, opylovači, zemědělství, lesy, průřezová opatření a systémový přístup. Každé opatření disponuje jasně definovanými milníky pro roky 2030, 2040 a 2050. Nebudeme zabíhat do detailů, koneckonců více informací o tom, jakým směrem by se měla ubírat obnova přírody v Česku, naleznou čtenáři a čtenářky jak v samotném Stínovém plánu obnovy, tak v tematických článcích tohoto vydání časopisu Fóra ochrany přírody. Na jejich tvorbě se přitom podílela řada odborníků a odbornic, kteří na plánu na obnovu přírody v posledních dvou letech pracovali.
Tak jen stručně: mezi kvantitativní cíle, které SPOP navrhuje, patří například obnova 100 000 hektarů přírodního území do roku 2050, nárůst přísné ochrany na 10 % území ČR, zvýšení podílu přirozené obnovy na 60 % a 30 kubíků mrtvého dřeva na hektar ve státních lesích či funkční síť ekotonů na 15 000 hektarech. Ekologické zemědělství by mělo být rozšířené na 30 % ploch, zastoupení biopotravin ve veřejném stravování růst rok od roku, nejméně 12 % zemědělské půdy by mělo být doplněno neprodukčními plochami, plochy s meziplodinami by měly dosáhnout 50 % rozlohy orné půdy a 2 000 km odtokových drah a nárazníkových pásů by se mělo zatravnit. Mělo by se zpřístupnit nejméně 500 km břehových úseků a u 30 % prioritních lokalit a maloplošných zvláště chráněných území zavést ochranné zóny. Je třeba také zavést novou normu ČSN pro městské výsadbové pásy a orgány ochrany přírody by měly přestat vydávat akty, jež vedou k čisté ztrátě zeleně a korunového zápoje.
Plán rovněž počítá s postupným navýšením financování programu obnovy přírody z 35 na 75 miliard korun ročně a s reformou environmentálně škodlivých dotací do průmyslových odvětví či na projekty, které ničí životní prostředí a způsobují změny klimatu. SPOP striktně vychází z poznatků ekologie obnovy a z důvěry v přirozené přírodní procesy, jako jsou sukcese či disturbance, na rozdíl od drahých a často kontraproduktivních technických úprav či rekultivací. Ekonomické propočty jednoznačně ukazují, že každé euro investované do ekologické obnovy přináší v ekosystémových službách návratnost v poměru jedna ku osmi.
Zpomalení přípravy oficiálního dokumentu neznamená, že je šance na smysluplnou obnovu české krajiny ztracená. Součástí dalšího procesu je vyjednávání o změnách plánu, které povede Evropská komise, a členské státy pak budou předkládat finální verze národních plánů až v září 2027. Kvalita předloženého plánu bude navíc klíčová pro čerpání evropských fondů v období 2028–2034, kde má být 35 % alokace vázáno na ochranu klimatu a přírody. Autoři a autorky proto SPOP odeslali vládě i Evropské komisi, která jeho 40 opatření zahrne mezi vstupy při posuzování zpožděného českého návrhu. SPOP současně slouží jako volně přístupný odborný podklad a praktický návod nejen pro státní orgány, ale i pro kraje, obce, vlastníky půdy a hospodáře, kteří chtějí konkrétní adaptivní opatření začlenit do svých politik a praxe dříve, než se k tomu rozhoupe stát.
Diskuze:
V diskuzi nejsou žádné příspěvky.Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.